Dokonalý divadelní zážitek: Jiráskova Lucerna v Divadle v Dlouhé
Jiráskova Lucerna je zvláštní fenomén českého divadla.
Drží se na profesionálních i amatérských jevištích více než sto let, přestože ji mnozí kritikové nemohou přijít na jméno.
Její hodnotu snižují neustálým srovnáváním s náročnými Shakespearovými texty - neuvědomují si, že Jirásek psal Lucernu jako oddechovou pohádkovou báchorku, která má pobavit i přimět k zamyšlení. Hlavně však chtěl Jirásek napsat velkolepé divadlo, které bude podívanou samo o sobě.
A to se mu stoprocentně povedlo jako nikomu před ním ani po něm.
I největší Jiráskovi kritici musí uznat, že v Lucerně musí být něco geniálního, když se jako jedna z mála her neustále hraje a stále si nachází své diváky i tvůrce.
Od tvůrců nejnovější inscenace v Divadle v Dlouhé to byl jistě obrovský risk - inscenovat tak notoricky známou a zprofanovanou Lucernu na scéně, která se zaměřuje na zcela odlišný žánr, muselo zavánět fiaskem. K tomu ze všech stran hlasy - proboha, takový vyšeptalý text od čítankového Jiráska, to dnes nikoho nezaujme, na to nikdo chodit nebude!
Dokonce i autor textu k programové brožuře Divadla v Dlouhé je velmi opatrný, jako by pochyboval, zda má Jiráskovu textu věřit, nebo nikoliv.
A stalo se to, co málokdo očekával.
Lucerna vyhrála na celé čáře, tvůrci i publikum se do ní totálně zamilovali!
Jiráskovi věční kritikové kroutí hlavami a všudemožně hledají, jak zpochybnit tak mimořádný úspěch, který by přáli každému jinému autorovi, ale Jiráskovi to prostě odpustit nemohou.
Jiráskova hra je geniálně vyvážené divadelní tableau - v textu je skryto velké bohatství, které mohou herci při dobrém vedení naplno zužitkovat. Přitom se jedná o text velmi citlivý - když se bere moc vážně a hraje pateticky, vyznívá škrobeně a směšně, když se překročí jemná hranice mezi moudrou a humornou nadsázkou a zesměšněním a hra se zbaví až impresionistického kouzla, stane se hra prázdnou a bezduchou.
Jirásek vložil do Lucerny svůj typický humor a nadhled a oživil ji svou životní moudrostí, tak patrnou v postavách, jako je vodník Ivan či paní kněžna. Zároveň do ní ukryl věčná témata, jako je boj za lidská práva a se zneužíváním moci, statečnost, odvaha, sounáležitost apod. Zaplnil ji různorodými figurkami s jejich starostmi i radostmi.
Vše je vyváženo jako na lékarnických vahách, proto není lehké, Lucernu inscenovat tak, aby naplno odhalila svou krásu a kouzlo.
Tvůrcům Lucerny v Divadle v Dlouhé se to podařilo.
Svěží inscenace, dokonale "vytuněná", přesvědčila, že Lucerna nikdy nebude vyčichlou hrou, která už nemůže diváky oslovit.
A přitom tvůrci připravili inscenaci veskrze moderní - jak využitím všech technických vymožeností (scéna, hudba, zvuk, neotřelé pohybové akce a gagy apod.), tak civilním, nepatetickým herectvím.
Na starších inscenacích Lucerny mě vždy iritovala papundeklová, nerealistická podání některých postav, hlavně mlynáře a Haničky - ale tak je Jirásek rozhodně nenapsal.
V Divadle v Dlouhé jsou však všechny postavy naprosto životné - a tím i blízké.
Všichni zahráli své role znamenitě - chápali jsme nešťastnou, i když stále mezi lidmi, přesto osamělou kněžnu i od lidí prchajícího vodníka Ivana, nebojácného mlynáře, tak těžko odolávajícího krásné a duchaplné kněžně, dětsky nešťastně zamilovaného vodníka Michala, neočekávaně statečného Zajíčka i za každou cenu loajálního a své postavení bránícího vrchního...
Takto by se dalo pokračovat i o dalších postavách...
Seděl jsem v zaplněném hledišti a stala se mi podivuhodná věc, která se stává jen velmi výjimečně - cítil jsem se, jako bych byl u známých, milých lidí na výtečné hostině. Všichni kolem jsme si byli nějak blízcí, a to nejen my, diváci s diváky, ale i my diváci s herci.
A jakmile hra skončila, celé divadlo zabouřilo potleskem, který vyvrcholil ovacemi vestoje.
Staří i mladí, všichni jsme odcházeli nadmíru spokojeni a povzneseni, jako když se rozchází dobří sousedé a přátelé.
"Vyrostla z mého nitra, z českého cítění."
Tak se Alois Jirásek vyjádřil ve svých pamětech o své Lucerně.
Mám pocit, že láska a radost, s kterými Jirásek Lucernu vytvořil, zůstaly v textu navždy zakořeněny a přenáší se na tvůrce i diváky. I to je jeden z mnoha důvodů, proč Lucerna neustále žije a bude navzdory všem pochybovačům stále žít.
(Recenze z představení dne 12.6.2017)
Aleš Kadeřábek
Nesouhlas s plánovaným přemístěním sochy Aloise Jiráska na Jiráskově náměstí v Praze
Jiráskovo náměstí je bezpochyby v nelichotivém stavu a zaslouží si pozornost a revitalizaci. Dlouhá léta neopravená kašna, téměř žádná parková úprava... A socha Jiráska v obležení turistů, fotících se s Tančícím domem...
Aleš Kadeřábek
Jiráskovo dílo navzdory všemu stále žije
12.3.1930 zemřel v 6.40 ve svém pražském bytě v Resslově ulici Alois Jirásek. Po 90 letech od jeho smrti lze s hrdostí konstatovat, že Jiráskův odkaz i dílo stále žijí. A nenajde se snad nikdo, kdo by u nás Jiráska neznal.
Aleš Kadeřábek
Husitská trilogie aneb Jirásek pro 21.století
Divadlo Komedie v Praze obohatilo svůj (a nejen svůj) repertoár o náročný dramaturgický a inscenační kus - rozhodlo se v jednom večeru uvést kompilát z Jiráskových vrcholných historických děl Jan Hus, Jan Žižka a Jan Roháč.
Aleš Kadeřábek
Sto roků republiky
Slavíme jedno z nejvýznamnějších výročí naší moderní historie - výročí pro náš národ veskrze pozitivní. Komentářů a proslovů už je a ještě bude celá spousta - rád se přiřadím k těm, kdo mají potřebu sdělit svůj názor a pocity.
Aleš Kadeřábek
Jirásek a stromy
Málokdo to ví a málokdo by si to dokázal představit právě v souvislosti s Aloisem Jiráskem - Jirásek velmi miloval stromy.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Kontrast v odvodech v Kyjevě a venku je neskutečný, říkají reportéři iDNES.cz
Podcast Únava vojáků i civilistů na Ukrajině je vysoká, ale stejně tak i morálka. Redaktor Michal Voska a...
Žena nedbala varování své banky, falešným makléřům poslala přes milion
Podvodníkům naletěla dvaašedesátiletá žena z Jičínska, která nedbala ani upozornění ze své banky,...
VIDEO: Strážníci v ulicích naháněli bagr, opilý řidič si jel pro cigarety
Městská policie z Krupky na Teplicku zveřejnila video z netradičního zásahu svých strážníků. Ti...
Medaile z policistova hrobu nosil zloděj jako ozdobu klíčenky. Odhalila ho DNA
Policie dopadla zloděje, který v říjnu roku 2022 v Ostravě-Vítkovicích ukradl dvě medaile z hrobu...
Slož puzzle a vyhraj jedinečné dárky od značky BEBELO
Každý den po celý tento týden můžete vyhrávat jedinečné dárky od značky BEBELO.
- Počet článků 213
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1380x
Pracovník v pojišťovnictví.
Hobby: politika, hudba, divadlo, literatura, historie, film, cestování.
Pocházím z venkova, ale od roku 1996 bydlím v Praze.
Pracoval jsem v různých oborech, např. v cestovním ruchu, překladatelské firmě, marketingu apod.