Dokonalý divadelní zážitek: Jiráskova Lucerna v Divadle v Dlouhé

13. 06. 2017 21:23:23
Více než sto let stará Jiráskova pohádková hra zazářila v kongeniální inscenaci režisérky Hany Burešové.

Jiráskova Lucerna je zvláštní fenomén českého divadla.

Drží se na profesionálních i amatérských jevištích více než sto let, přestože ji mnozí kritikové nemohou přijít na jméno.

Její hodnotu snižují neustálým srovnáváním s náročnými Shakespearovými texty - neuvědomují si, že Jirásek psal Lucernu jako oddechovou pohádkovou báchorku, která má pobavit i přimět k zamyšlení. Hlavně však chtěl Jirásek napsat velkolepé divadlo, které bude podívanou samo o sobě.

A to se mu stoprocentně povedlo jako nikomu před ním ani po něm.

I největší Jiráskovi kritici musí uznat, že v Lucerně musí být něco geniálního, když se jako jedna z mála her neustále hraje a stále si nachází své diváky i tvůrce.

Od tvůrců nejnovější inscenace v Divadle v Dlouhé to byl jistě obrovský risk - inscenovat tak notoricky známou a zprofanovanou Lucernu na scéně, která se zaměřuje na zcela odlišný žánr, muselo zavánět fiaskem. K tomu ze všech stran hlasy - proboha, takový vyšeptalý text od čítankového Jiráska, to dnes nikoho nezaujme, na to nikdo chodit nebude!

Dokonce i autor textu k programové brožuře Divadla v Dlouhé je velmi opatrný, jako by pochyboval, zda má Jiráskovu textu věřit, nebo nikoliv.

A stalo se to, co málokdo očekával.

Lucerna vyhrála na celé čáře, tvůrci i publikum se do ní totálně zamilovali!

Jiráskovi věční kritikové kroutí hlavami a všudemožně hledají, jak zpochybnit tak mimořádný úspěch, který by přáli každému jinému autorovi, ale Jiráskovi to prostě odpustit nemohou.

Jiráskova hra je geniálně vyvážené divadelní tableau - v textu je skryto velké bohatství, které mohou herci při dobrém vedení naplno zužitkovat. Přitom se jedná o text velmi citlivý - když se bere moc vážně a hraje pateticky, vyznívá škrobeně a směšně, když se překročí jemná hranice mezi moudrou a humornou nadsázkou a zesměšněním a hra se zbaví až impresionistického kouzla, stane se hra prázdnou a bezduchou.

Jirásek vložil do Lucerny svůj typický humor a nadhled a oživil ji svou životní moudrostí, tak patrnou v postavách, jako je vodník Ivan či paní kněžna. Zároveň do ní ukryl věčná témata, jako je boj za lidská práva a se zneužíváním moci, statečnost, odvaha, sounáležitost apod. Zaplnil ji různorodými figurkami s jejich starostmi i radostmi.

Vše je vyváženo jako na lékarnických vahách, proto není lehké, Lucernu inscenovat tak, aby naplno odhalila svou krásu a kouzlo.

Tvůrcům Lucerny v Divadle v Dlouhé se to podařilo.

Svěží inscenace, dokonale "vytuněná", přesvědčila, že Lucerna nikdy nebude vyčichlou hrou, která už nemůže diváky oslovit.

A přitom tvůrci připravili inscenaci veskrze moderní - jak využitím všech technických vymožeností (scéna, hudba, zvuk, neotřelé pohybové akce a gagy apod.), tak civilním, nepatetickým herectvím.

Na starších inscenacích Lucerny mě vždy iritovala papundeklová, nerealistická podání některých postav, hlavně mlynáře a Haničky - ale tak je Jirásek rozhodně nenapsal.

V Divadle v Dlouhé jsou však všechny postavy naprosto životné - a tím i blízké.

Všichni zahráli své role znamenitě - chápali jsme nešťastnou, i když stále mezi lidmi, přesto osamělou kněžnu i od lidí prchajícího vodníka Ivana, nebojácného mlynáře, tak těžko odolávajícího krásné a duchaplné kněžně, dětsky nešťastně zamilovaného vodníka Michala, neočekávaně statečného Zajíčka i za každou cenu loajálního a své postavení bránícího vrchního...

Takto by se dalo pokračovat i o dalších postavách...

Seděl jsem v zaplněném hledišti a stala se mi podivuhodná věc, která se stává jen velmi výjimečně - cítil jsem se, jako bych byl u známých, milých lidí na výtečné hostině. Všichni kolem jsme si byli nějak blízcí, a to nejen my, diváci s diváky, ale i my diváci s herci.

A jakmile hra skončila, celé divadlo zabouřilo potleskem, který vyvrcholil ovacemi vestoje.

Staří i mladí, všichni jsme odcházeli nadmíru spokojeni a povzneseni, jako když se rozchází dobří sousedé a přátelé.

"Vyrostla z mého nitra, z českého cítění."

Tak se Alois Jirásek vyjádřil ve svých pamětech o své Lucerně.

Mám pocit, že láska a radost, s kterými Jirásek Lucernu vytvořil, zůstaly v textu navždy zakořeněny a přenáší se na tvůrce i diváky. I to je jeden z mnoha důvodů, proč Lucerna neustále žije a bude navzdory všem pochybovačům stále žít.

(Recenze z představení dne 12.6.2017)

Autor: Aleš Kadeřábek | úterý 13.6.2017 21:23 | karma článku: 14.99 | přečteno: 671x

Další články blogera

Aleš Kadeřábek

Sto roků republiky

Slavíme jedno z nejvýznamnějších výročí naší moderní historie - výročí pro náš národ veskrze pozitivní. Komentářů a proslovů už je a ještě bude celá spousta - rád se přiřadím k těm, kdo mají potřebu sdělit svůj názor a pocity.

27.10.2018 v 11:27 | Karma článku: 10.84 | Přečteno: 220 | Diskuse

Aleš Kadeřábek

Jirásek a stromy

Málokdo to ví a málokdo by si to dokázal představit právě v souvislosti s Aloisem Jiráskem - Jirásek velmi miloval stromy.

6.5.2017 v 13:23 | Karma článku: 11.02 | Přečteno: 186 | Diskuse

Aleš Kadeřábek

Jiráskův pohřeb v hronovské kronice

12.3.1930 zemřel v Praze Alois Jirásek, národem milovaný spisovatel. Jiráskův pohřeb se stal jedním z největších pohřbů v české moderní historii.

21.3.2017 v 22:37 | Karma článku: 18.50 | Přečteno: 1085 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Irena Fuchsová

Vlivný muž

vlivný (také: mocný, mohutný, schopný, silný) vlivný (také: silný, výkonný) vlivný (také: mající styky) vlivný (také: mající semena). Poslední možnost mě dost znervóznila. Probůh! Hlavně ať tento vlivný muž nemá semena!

24.8.2019 v 22:54 | Karma článku: 7.70 | Přečteno: 87 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Nemocnice utajené víc než Biska?

Přehledy dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky o českém zdravotnictví se během let různě mění, ztěžuje to možnost srovnání. Jedno je ale jisté: některých lůžek máme moc.

24.8.2019 v 19:40 | Karma článku: 10.56 | Přečteno: 286 | Diskuse

Jan Dvořák

Nekorektní postřeh ze Země zaslíbené – živitelky

Jako už tradičně v posledních šedesáti letech - režim nerežim - došlo i letos v Č. Budějovicích na agrosalonu k mimořádně silné koncentraci Turu domácího , sudokopytníků Sus scrofa f. domestica a potentátů z nejvyšších kruhů.

24.8.2019 v 9:04 | Karma článku: 16.71 | Přečteno: 637 | Diskuse

Jiří Turner

Klus o Nohavicovi

Velký obdiv, velký respekt, pochopení pro slabost, rozpaky a nakonec nepochopení a zklamání. Tak nějak se dá vyjádřit to, co napsal Tomáš Klus o Jaromíru Nohavicovi. Vnímám to velmi podobně. Mnozí to však vnímají zcela jinak.

24.8.2019 v 8:41 | Karma článku: 25.82 | Přečteno: 1950 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K vraždě u pramene

Byl to ďábelský, hnusný, odporný, zákeřný a zbabělý čin. Arabští teroristé útočící na Židy v jejich odvěké zemi opět ukázali svoji pravou tvář. Podle svých soukmenovců v Pásmu Gazy to byli hrdinové.

23.8.2019 v 21:21 | Karma článku: 28.57 | Přečteno: 467 | Diskuse
Počet článků 210 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1353
Narozen v roce 1976. Pracovník v pojišťovnictví. Hobby: politika, hudba, divadlo, literatura, historie, film, cestování. Pocházím z venkova, ale od roku 1996 bydlím v Praze. Pracoval jsem v různých oborech, např. v cestovním ruchu, překladatelské firmě, marketingu apod.

Najdete na iDNES.cz