Pračata

3. 03. 2013 14:20:00
Staročeské slovo, jehož pravý význam tuší již jen málokdo - přesto se občas používá. Co tedy byla pračata? A co znamenalo běžet skrze pračata?

Slovo prače vzniklo ve středověku a znamenalo mladého bojovníka, který střílel z praku (odtud "prače", "pračata") - většinou to byly ještě děti.

Nejznámější byla tzv. husitská pračata.

Později - hlavně v posledním století - se význam slova posunul na označení mladého, nezkušeného začátečníka, či člověka, který bojovně vystupuje v něčích službách. Někdy se tímto slovem označovaly děti, které se rády praly.

Jelikož se v Čechách často místo "mrskati" říkalo "práti" a slovo "prače" znamenalo i "švihací prut", označovalo se tzv. běhání ulicí, při němž byl voják trestán mrskáním, což byl starý vojenský trest, jako "pračata" či "běhání skrze pračata". Práčety se pak rozuměli i vojáci, kteří ono trestání vykonávali.

Podrobně popsal tento brutální rituál, "pračata", Alois Jirásek ve druhém díle F.L.Věka:

Zářivým vzduchem bylo jasně viděti na tmavé půdě nádvoří, uzavřeného bývalým ústavem kněžským, kostelem sv.Karla Boromejského a přilehlými budovami, dvě řady pěších vojáků v bílých fracích; na rozkaz právě zarazili. Stáli jako bílá zeď...

Na pravém křídle seděl na hnědém koni nějaký důstojník, na levém stál jiný, jak jej bylo znáti po taseném kordu, rudé vestě i lesku jeho premování na klobouce.

Podél jedné řady, a každá byla asi o sto mužích, přejížděl na vraníku vyšší důstojník maje tasenou šavli, podél druhé řady, na druhé straně, na hnědáku jiný důstojník.

Na toho Toníček s okna ukazuje, ohlašoval, to že je adjuntant, a tam ten na vraném že je major. Znal to své sousedství. Všichni upřeně pohlíželi na nádvoří a sotva si povšimli, že i v sousedství, na zádech domů v tyto strany hledících, je všude dost lidí u oken, i na pavlačích, kde byla jaká. A oči všech také utkvěly na té bílé živé zdi, a na majorovi, jenž mocným, pronikavým hlasem dal nějaký rozkaz. Řady se hnuly, kus od sebe, čelem proti sobě ulici utvořily; v tom také přistoupili z pozadí od kasáren čtyři vojáci, každý s náručí prutů či holí, jež vojákům rozdávali.

"To jsou pračata," zaražen pravil Věk, obraceje se po Heldovi. V tom nad nimi vzduch prudčeji zavanul, a také cizí hlas svědčil, že někdo vešel. Byl to páter Vrba.

"I vy safienti! Pane Held! Co to je! Já myslím, že hrajete jako vzteklý, ani se vás dočkat nemůžeme, až musím za vámi, do těch zatrápených schodů, a vy tu lelky chytáte! Pan farář se nemůže dočkat."

V tom zalehl sem z nádvoří krátký signál, jednou, podruhé. To trubač na pravém křídle i trubač na levém křídle dávali znamení, že jsou pruty rozdány a všecko že k vykonání pračat už připraveno.

Held se na Vrbovo promluvení rychle obrátil; ale nežli kněze uvítal, stál Vrba za nimi, volaje, co tu mají. Podíval se na Věka, pak ven, a tam už zrak jeho utkvěl.

"Maria Panno! To je ulice! To jsou pračata!" volal šedý kněz. "Zas už! Co se zas stalo v těch pekelných kasárnách" mluvil rozhorluje se a nachyloval se přes Helda a v tom zkřikl:

"Už ho vedou! A od nás, z našeho domu! Rasovnu z něho udělali. Ubožáku! To tě jistě udal nějaký takový otrapa kaprál." Tak mluvil k vojáku, jenž ho neslyšel a jejž profous s dvěma ozbrojenými vojáky přiváděl po pás obnaženého. Za té své řeči ještě přeběhl P.Vrba k druhému oknu, k Toníčkovi, jenž upozorňoval, že felčar odsouzeného ještě přehlíží; v tom šedý kněz vychyluje se, škubaje sebou a chmuře tvář z temna vykřikl:

"Už! Pán Bůh tě posilni!"

Odsouzenec zmizel v hrozné ulici; krajní dva vojáci ji zavřeli svými šavlemi, jež napříč natáhli, a trubač na tom konci začal troubiti reveil. Nad živou zdí míhaly se bílé rukávy a rudé skvrny - jejich výložky, a s nimi se míhaly od kraje dál a dál hole a bily jako do žita do nahých zad vojákových. Ten krče ramena před krupobitím bolestných ran, pod nimiž pruhy naskakovaly i krev vystřikovala, běžel s hlavou schýlenou, maje ruce na prsou skřížené.

A trubač troubil a ustal teprve, když byl odsouzenec v polovici; ale v tom už spustil trubač na druhém křídle týž signál a troubil, až voják doběhl do konce a zpět zase do polovice, kdy druhý trubač převzal notu v tu chvíli hrozně znějící. F.Věk všechen rozrušen se odvrátil, a jak bezděky pohlédl k druhému oknu, spatřil, že šedovlasý kněz v tmavohnědém kabátě a v černých punčochách také se již nevychyluje oknem.

P.Vrba hledě zamračeně do země měl ruce na prsou sepjaté, jako by se modlil. A modlil se; to za ubohého tam v té ulici, a v tom si maně vzpomněl na starou Brtkovou z Milčic a na starého sedláka, jenž pro jejího vnuka bibli prodával. Venku se ozvaly toho okamžiku přede dveřmi kroky, a do dveří vstoupil voják jakýsi, patrně důstojnický sluha. Všichni u oken se po něm obrátili. Zarazil se, ale pak, když shlédl P.Vrbu, pozdravil ho uctivě a přistupuje k němu ohlašoval, že ho hledal, že byl dole, ale že ho ten starý velebný pán sem poslal, aby řekl -

"Co chcete? Mám snad jít?" přerušil mu Vrba řeč, jsa opravdu překvapen tím neobyčejným poslem.

"Tady on, Brtek, voják u regimentu, u Brinken, ráčili u něho být a říct mu, kdyby chtěl domů psát, nebo kdyby mu bylo nějak zle, aby k nim přišel."

"Co je s ním?"

"Prosím - běhá ulicí - teď."

"To je on!" vzkřikl P.Vrba, až se voják zarazil. Venku se ozvaly, patrně ze sousedských oken, živé výkřiky, a Held, jenž se svým žákem stál u okna, zkřikl:

"Upad!"

V ten okamžik umlkl signál. Všichni ve světnici běželi k oknům.

Do trestné ulice vstupoval právě felčar s důstojníkem.

Shýbli se k vojáku, jenž dobíhaje počtvrté ulicí, z náramných bolestí mdlobou schvácen se skácel. Ti tam u okna viděli, jak na felčarovo znamení přichvátali dva vojáci a jak na padlého kamaráda přehodili plachtu. P.Vrba hleděl za nimi, jak odnášeli do kasáren bezvládné tělo zabalené v bílé plachtě, jež nasakovala jeho krví, a pomyslil si:

"Kdyby ho tak babička viděla!"

Venku zaznělo zase dvojí krátké, ostré zatroubení na obou křídlech na znamení, že je pokuta dokonána; pak i pronikavé majorovo velení až do pokoje zalehlo...

Zdroj: Ústav pro jazyk český, A.Jirásek - F.L.Věk

Autor: Aleš Kadeřábek | neděle 3.3.2013 14:20 | karma článku: 12.79 | přečteno: 1651x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 3 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 | Diskuse

Filip Vracovský

Česko jako země plná ateistů a agnostiků přesto žije z křestanských tradic a k Rusku

nebo Ukrajině má poměrně blízko. Těžko však může chápat Blízký východ . Než se v další sérii blogů vrátím do kuchyně dovolte ještě jednu úvahu laika....

29.3.2024 v 7:49 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 72 |

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 37.07 | Přečteno: 840 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 33.30 | Přečteno: 3173 | Diskuse
Počet článků 213 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1379
Narozen v roce 1976. Pracovník v pojišťovnictví. Hobby: politika, hudba, divadlo, literatura, historie, film, cestování. Pocházím z venkova, ale od roku 1996 bydlím v Praze. Pracoval jsem v různých oborech, např. v cestovním ruchu, překladatelské firmě, marketingu apod.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...