Alois Jirásek a Nobelova cena za literaturu aneb Krutá daň za slávu
Nevyzpytatelné jsou cesty osudu a trpká je každá lidská sláva...
Alois Jirásek byl ještě před vznikem republiky populárním spisovatelem. Protože se již jako kmet a uznávaná osobnost neohroženě připojil k Manifestu českých spisovatelů v roce 1917 za samostatnost českého národa, tedy v době, kdy ještě nebylo jasné, jak válka dopadne, a kdy za podobné činy hrozila perzekuce, byl po vyhlášení republiky pasován za jednoho z jejích patronů, stal se tedy - zcela určitě proti své vůli - oficiálním představitelem státní ideologie.
A to mu srazilo vaz.
Kdo z umělců, milujících svobodu a revoltu a nenávidějících jakékoliv státní doktríny, by akceptoval člověka oficiálně protěžovaného a glorifikovaného? Nechuť a odpor k Jiráskovi se pomalu staly vyjádřením opozice vůči státní ideologii a vyjádřením touhy po svobodě a nezávislosti.
I vážení umělci a kritici se nechali strhnout tehdy módní vlnou a neobjektivně Jiráskovo dílo haněli a tupili a Jiráskovy skutečné zásluhy o stát relativizovali.
Jirásek tím velmi trpěl, ale útoky statečně snášel.
To nejhorší však Jiráska teprve čekalo - nominace na Nobelovu cenu za literaturu. Tehdejší servilní přisluhovači státu zneužili Jiráskova oficiálního postavení a prosadili jeho nominaci bez jeho souhlasu. Rozpoutali tím jednu z temných kapitol českých kulturních dějin.
Na jedné straně starý, vše trpce snášející Jirásek, proti němu celá kulturní fronta. Díky nominaci na Nobelovu cenu se o něm začalo hodně psát a hlavně se spustila lavina hodnocení jeho díla. Kromě oficálních opěvovačů, kteří jen upevňovali státní ideologii a kteří Jiráska snad ani nečetli (o Jiráska jim ani nešlo), se do Jiráska většina jeho uměleckých kolegů nevybíravě pustila - odsoudit, pošpinit a zneuznat jeho dílo bylo málem povinností každého tehdejšího moderního kritika a spisovatele. Urazit a ponížit Jiráska bylo ctí a vyjádřením odporu k jakékoliv státní doktríně.
Jirásek už neměl sílu -
„Pak ta Nobelova cena! Je to až nechutné. Jakživ jsem na ni nepomyslel a teď ten panáček ještě o ní vykládá. Když ji Vrchlický nedostal, jak by ji mohl kdo u nás dostat.“
„Ale já už mám dost toho srovnávání se světovými autory, s Nobelovou cenou apod. Ať si mne nevšímají a dají mi pokoj. Já vím, co jsem chtěl, komu sloužím, pro koho píšu, na cizí svět jsem nikdy nepomyslel, vím, že se mně všechno nepovedlo, jak jsem chtěl, a vím, že to všechno přece není samá kronika, a že v lecčems je přece trochu umění.“
Ledabylost překladů Jiráskových děl do cizí řeči, absence skutečně objektivního zhodnocení jeho díla v rámci světového kontextu, ale i fakt, že za historické romány získal Nobelovu cenu již polský historický romanopisec Henryk Sienkiewicz, způsobilo, že Jirásek nakonec Nobelovu cenu za literaturu nezískal.
Zůstala jen pachuť nekorektní a ubohé kampaně jak ze strany oficiálních míst, která Jiráska nekriticky prosazovala, tak ze strany tehdejší umělecké garnitury, která Jiráska nekriticky odsuzovala. Podobný scénář se znovu opakoval po roce 1948 - toho se však Jirásek naštěstí nedožil.
Aleš Kadeřábek
Nesouhlas s plánovaným přemístěním sochy Aloise Jiráska na Jiráskově náměstí v Praze
Jiráskovo náměstí je bezpochyby v nelichotivém stavu a zaslouží si pozornost a revitalizaci. Dlouhá léta neopravená kašna, téměř žádná parková úprava... A socha Jiráska v obležení turistů, fotících se s Tančícím domem...
Aleš Kadeřábek
Jiráskovo dílo navzdory všemu stále žije
12.3.1930 zemřel v 6.40 ve svém pražském bytě v Resslově ulici Alois Jirásek. Po 90 letech od jeho smrti lze s hrdostí konstatovat, že Jiráskův odkaz i dílo stále žijí. A nenajde se snad nikdo, kdo by u nás Jiráska neznal.
Aleš Kadeřábek
Husitská trilogie aneb Jirásek pro 21.století
Divadlo Komedie v Praze obohatilo svůj (a nejen svůj) repertoár o náročný dramaturgický a inscenační kus - rozhodlo se v jednom večeru uvést kompilát z Jiráskových vrcholných historických děl Jan Hus, Jan Žižka a Jan Roháč.
Aleš Kadeřábek
Sto roků republiky
Slavíme jedno z nejvýznamnějších výročí naší moderní historie - výročí pro náš národ veskrze pozitivní. Komentářů a proslovů už je a ještě bude celá spousta - rád se přiřadím k těm, kdo mají potřebu sdělit svůj názor a pocity.
Aleš Kadeřábek
Dokonalý divadelní zážitek: Jiráskova Lucerna v Divadle v Dlouhé
Více než sto let stará Jiráskova pohádková hra zazářila v kongeniální inscenaci režisérky Hany Burešové.
Aleš Kadeřábek
Jirásek a stromy
Málokdo to ví a málokdo by si to dokázal představit právě v souvislosti s Aloisem Jiráskem - Jirásek velmi miloval stromy.
Aleš Kadeřábek
Jiráskův pohřeb v hronovské kronice
12.3.1930 zemřel v Praze Alois Jirásek, národem milovaný spisovatel. Jiráskův pohřeb se stal jedním z největších pohřbů v české moderní historii.
Aleš Kadeřábek
Hledám tě, bože!
To je výkřik z nitra mladistvé Jiráskovy duše, který je obsažen v krátké Jiráskově básni, básní dnes již neznámé.
Aleš Kadeřábek
Jirásek nebyl komunista
Ač byl Jirásek po své smrti komunistickou ideologií zneužit a stal se v oblasti literatury jejich vlajkovou lodí (což mu mnozí dodnes nemohou zapomenout - jako by za to mohl), za svého života Jirásek komunisty nemusel...
Aleš Kadeřábek
Jiráskův druhý život v novinách
Alois Jirásek (1851-1930) byl za svého života významnou a váženou osobností - proto není divu, že jeho život poutal pozornost tehdejšího tisku.
Aleš Kadeřábek
Dvě neznámé Jiráskovy básně
Nově objevené Jiráskovy básně z doby jeho literárních začátků jsou jedinečnou ukázkou Jiráskovy rané tvorby.
Aleš Kadeřábek
Vojnarka antických rozměrů
Dne 18.6.2016 měla ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti premiéru Jiráskova hra Vojnarka. Jirásek hru napsal v roce 1889 a věnoval ji svému příteli J.V.Sládkovi, první provedení se uskutečnilo v ND v Praze dne 23.4.1890.
Aleš Kadeřábek
Krátké zamyšlení
věnované Elišce K., která dnes vstoupila do světa vezdejšího, do světa pro ni ještě neznámého a cizího.
Aleš Kadeřábek
Nastal čas zlomu
Události v Paříži potvrdily to, co se už dlouhou dobu tuší - v souvislosti s Islámským státem a uprchlickou krizí dochází k radikální dějinné změně.
Aleš Kadeřábek
Poškození budovy Národního muzea na konci války
Historická budova Národního muzea na Václavském náměstí byla na konci války vážně poškozena - mj. i bombardováním.
Aleš Kadeřábek
Dlouhé soumraky a večery dost tíží...
Je jedno, zda je člověk slavný spisovatel, nebo neznámý prodavač. Každý prožívá své radosti i smutky.
Aleš Kadeřábek
Hlášky z textovek
Textovky mají jednu velkou nevýhodu - člověk o ně snadno přijde, snadněji než kdysi lidé přicházeli o své dopisy.
Aleš Kadeřábek
Jan Hus známě neznámý
Letošní velké Husovo jubileum nám přináší pozitivní zjištění - Jan Hus stále žije v našem vědomí a podvědomí a jeho příběh trvale inspiruje i motivuje. Přesto jej a jeho myšlenky vůbec neznáme.
Aleš Kadeřábek
Mozart v Praze
aneb téměř neznámá Jiráskova divadelní miniatura z roku 1916 o Mozartově návštěvě Prahy.
Aleš Kadeřábek
Otevřený dopis Miloši Zemanovi
aneb Občanská výzva k demisi prezidenta republiky zaslaná voličem Miloše Zemana.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 213
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1380x
Pracovník v pojišťovnictví.
Hobby: politika, hudba, divadlo, literatura, historie, film, cestování.
Pocházím z venkova, ale od roku 1996 bydlím v Praze.
Pracoval jsem v různých oborech, např. v cestovním ruchu, překladatelské firmě, marketingu apod.