Topolánkovo vítězství, prohra ODS

Skončil kongres ODS. Očekávání, která do něj veřejnost vkládala, byla zklamána.

Zakonzervovanost a nechuť k jakékoliv změně (rozuměj k opuštění vládních funkcí a k návratu od korytářství a lobbismu k programu a slušné politice) mohla být patrná již z toho, že na post předsedy ODS kandidovala dvě zla - špatný Topolánek a ještě horší Bém.

Vše korunoval samotný kongres. Zvítězilo zakonzervování současného stavu ODS - vždyť vedle staronového předsedy se kromě jednoho nováčka stali místopředsedy ODS staří harcovníci typu Bendla, Nečase, íčka Langera apod. Loajalita vůči Topolánkovi byla odměněna.

"Nové" vedení ODS mezi sebe nepřipustilo nikoho, kdo by neměl stejný názor. Častá kritika arogance ministrů ODS zněla jako zbytečné řečnické cvičení. Ministr Julínek a další budou nadále válcovat názorové odpůrce a minimalizovat veřejnou diskusi - vždyť k tomu dostali mandát, jejich vítězství jim jen zvedne sebevědomí oslabené prohrou v krajských a senátních volbách a očekáváním personální dohry.

Delegáti uvěřili nemožnému - že "staré" vedení, na němž ulpělo tolik špíny a chyb, bude na kongresu zázračně vypráno a stane se z něj úplně "nové" vedení, čistoskvoucí a bez utrpěných skvrn a šrámů.

Ale realita je jiná.

Měli si vzpomenout na projev prezidenta Klause - sám potvrdil, že se těžko změní (jak protikladné k jeho projevu při volbě prezidenta v roce 2003, kdy ubezpečoval poslance a senátory, že se bude snažit změnit své chování, aby nebyl prezidentem aktivistickým).

Jak tedy mohli uvěřit tomu, že se změní Topolánek? Cožpak neviděli Nedělní partii dne 30.11.2008, kdy "nově se chovající" premiér opět popustil uzdu své nebetyčné aroganci?

Měli si vzpomenout na situaci v ČSSD, když na svém sjezdu znovu zvolili předsedou Stanislava Grosse, který byl již tehdy zkorumpovaný a nedůvěryhodný - prodloužili mu "politický" život jen o pár měsíců, zato preference ČSSD klesly na minimum.

Jak mohli uvěřit tomu, že mezi lidmi výjimečně nepopulární Topolánek a zkorumpovaní členové vlády mohou znovu získat důvěru voličů (vždyť kongres ODS se ani nedistancoval od jednání poslance Moravy, neřešil to, zda k podobnému chování docházelo při hlasování o důvěře vládě, prezidentské volbě apod.)?

Jak mohli uvěřit tomu, že lidé zapomenou na to, že kongres ODS nevyvodil žádné závěry a důsledky z chyb jednotlivců (korupční kauzy apod.) a že posvětil všechno to, co se dělo (např. úsměvy a jistota Ivana Langera, že se dostane do vedení ODS, aniž by musel vysvětlovat podezření, kterým čelí, spokojenost korupčníka číslo 1 Milana Jančíka vzbuzovaly opravdu hrůzu a otázku - cožpak všem všechno projde?)?

Jak mohli uvěřit tomu, že nový marketing dokáže zázraky a ze špatné vlády udělá dobrou, když už má většina veřejnosti s vládou a premiérem negativní zkušenosti?

ODS na svém kongresu ukázala, že se bojí změny a ztráty vládních křesel více než ztráty vlastní identity a důvěryhodnosti. A to je špatně nejen pro ODS, ale i pro ČR.