Przněná literatura
Komunističtí ideologové se po roce 1948 snažili zasáhnout nejen do všech oblastí lidského života, ale i si přivlastnit a přizpůsobit doby dávno minulé.
Tak se z Husa stal předobraz komunistického revolucionáře, z husitů první komunisté a z věřících (hlavně katolíků) zaostalí poblouzněnci.
Ve všem se hledala ideologie, vše jí bylo posuzováno a vykládáno.
Umělost, strojenost a nesmyslnost takových interpretací dnes vyvolává nevěřícný úsměv, který ale často nahání strach.
Bizarním příkladem, kam až tehdejší vykladači došli, je příručka z roku 1954 vykládající klasické divadelní hry:
Inscenace jinak vynikající Jiráskovy hry Jan Hus má "ukázat zvrácenou tvář kněžské hiearchie, jako předobraz nynější vatikánské politiky, spojující se odedávna s kýmkoli k udušení revolučních myšlenek".
Jiráskovo strhující drama Otec má být inscenováno tak, aby "v představení byl podán hluboký a otřesný obraz života české vesnice za kapitalismu... Představitel Divíška nechť si též plně uvědomí, že Divíškův poměr k bohu nemá naprosto nic společného s lidovou vírou v boha, v níž lid nacházel oporu ve svém tehdejším strastiplném životě."
Komičnost Klicperova Divotvorného klobouku zase prý "vyplyne z dokonalé souhry, ze směšných, protože protispolečenských vlastností starých lakomců a vydřiduchů, z jejich duševní zaostalosti. Vysmějeme se jim s úlevou, že konečně došlo na ty, kdož celý život napalovali, a že všichni jim podobní budou odhaleni a potrestáni lidmi zdravého a tvořivého názoru na život."
Mrštíků Maryša je "klasické drama, jež pravdivě ukazuje ničemnost společenského řádu, v němž majetek platí víc než city lidí. Důležitým úkolem inscenace je odhalit nejen prostředí a předsudky staré vesnice, jimž Maryša podléhá, ale hlavně příčiny, které jim daly vznik a udržují je při životě - peněžní kořistnictví takových Lízalů a Vávrů."
Bláha a Habršperk ze Stroupežnických Našich furiantů "jsou představiteli prostého lidu, který měl vždy mravní i rozumovou převahu nad těmi, kdo nemají v úctě jinou hodnotu než majetek. Krejčí Fiala je pak chudák, podlehnuvší pro svou bídu morálce velkých sedláků - morálce intrik a pletich."
Představitel Wolframa ze Stroupežnického komedie Paní mincmistrová "musí hlubokým prožitkem zloby a podlosti ztělesnit ještě dnes nám známé typy škůdců a nepřátel lidu."
Předností Svobodovy hry Čekanky je, "že předvádí toto poučení o feudálně kapitalistické zvůli půvabnou veršovanou formou, v níž poesie a humor, radosti a starosti drobných postav jsou protiváhou kruté hospodářské a společenské závislosti malých lidí na majiteli panství."
Nejzdařilejší hra F.F.Šamberka Jedenácté přikázání je zase "obrazem maloměšťácké společnosti, zajišťující si osobní pohodlí a blahobyt. Přitom vyčerpávala své síly v nicotných rádoby problémech a zásadách, které nikam nevedly a nic neřešily a jsou nám dnes stejně zdrojem poučení o maloměšťácké životní prázdnotě, jako smíchu nad jejich pošetilostí."
Šrámkův Měsíc nad řekou je "básnickou diagnosou pout, jimiž maloměšťácká společnost ochromovala zdravý růst a platný vývoj nadaných jednotlivců, jimž chyběla perspektiva lepšího zítřka."
Hodnocení neunikli ani světoví dramatici:
Smirnov z Čechovova Medvěda je "dravý agrární podnikatel ze začátku století".
Čechovův Strýček Váňa je hra o "pracovitých, nadaných lidech, šálených a vykořisťovaných ničemy. Vidíme v ní zobrazení kapitalistické společnosti, ve které ušlechtilá práce nedává radost, ale trpkost, protože z jejích výsledků mají prospěch podvodníci a lenoši."
Při inscenaci Gogolova Revizora "bude moci divák smíchem odsoudit celý společenský řád, který vytvářel z lidí bezcharakterní korupčníky."
Ve hře Medeia se Euripides "pokusil řešit také ženskou otázku, aniž ji ovšem mohl dořešit, a současně se vyrovnává s otrokářským řádem."
Ibsenova Hedda Gablerová není dílo, "jehož provedení by nám dnes pomáhalo v naší cestě k socialismu. Je to dramaticky mistrná studie úpadkových složek buržoasních, které má sloužit jako studijní materiál, doplňující poznání velkého klasika kritického realismu."
Ibsenova Nora "ukazuje ničivou moc peněz v kapitalistické společnosti, stejně jako prolhanost buržoasní morálky, která obětuje lidské city společenskému předstírání."
Cílem Labichovy hry Slaměný klobouk "byla jen zábava, jeví se v ní pod fraškovitým povrchem prázdnota a bezcílnost společenské třídy, která je na sestupu."
V Rostandově Cyranu "je třeba vyzdvihnout nikoli jeho tajnou lásku, nýbrž jeho čestnost, nebojácnost vůči mocným feudálního světa, jeho nenávist k přetvářce, společenské lži a k předsudkům."
Pygmalion G.B.Shawa vtipně ukazuje, "že nadanému a hezkému děvčeti z lidu, které nutí kapitalistický řád k bídnému živoření, postačí odborná výchova a dobré vedení, aby v krátké době předčilo dámy z lepší společnosti."
A Shawova Svatá Jana ukazuje "hlubokou nemravnost feudálního panstva a bezmeznou krutost katolické církevní hiearchie, jež je ochotna se spojit s národním nepřítelem, jen aby udržela svou moc a zničila hrdinskou vlastenku, která se opovážila poslouchat vlastního rozumu a citu proti hanebným příkazům církevní hiearchie."
A schytal to i Shakespeare:
Hamlet je člověk, "který hluboce a zasvěceně zná nejen dvorské prostředí feudální společnosti, nýbrž reálný život vůbec."
Mackbeth je hodnotný ve "výstraze, kterou drama dává všem bezohledným ctižádostivcům a ziskuchtivcům, všem zrádcům lidu, všem slabochům, podléhajícím svodům, kterým vyhovět znamená zbavit se vlastní cti i svědomí."
Tragédie Romeo a Julie "je obrazem i důsledkem feudalismu, který nedopřává, aby se rozvíjela radost, štěstí a láska mimo okruh přísné rodové uzavřenosti. Smír obou rodů po smrti jejich dětí je příměřím, v jehož pravdivost a trvání nemůžeme věřit."
A rytíř Falstaff je "hospodářsky a mravně v úpadku, jeho spojenci jsou vyslovení darebáci. Vývoj spěje k tomu, že by se Falstaff bez ostychu chtěl stát cizopasníkem měšťanské společnosti."
Že to není zase až tak moc k smíchu? Že tyto texty spíše nahánějí hrůzu, neboť všichni víme, co se za nimi v té době skrývalo?
Že děj tehdejší hry Alexandra Šejna Zákon cti -
"Profesor Dobrotvorskij vynalezl univerzální lék na utišení bolesti. O jeho vynálezu se zajímají také Američané, kteří v tom vidí především výborný obchod. Profesor ve své ješitnosti neprohlédne ani pravé záměry Američanů, ani zrádcovství a kosmopolitické zaměření svého spolupracovníka Losjeva, který mu nakonec vynález odcizí. Když je případ vyšetřován, vytvoří věděčtí pracovníci čestný soud a podrobí jednání profesora ostré a tvrdé kritice, kterou vysloví nejlepší jeho přítel, vědec Verejskij. Profesor konečně prohlédne, odhaluje svou ješitnost a individualismus a uznává svou velkou chybu. Losjev je jako zjevný škůdce zajištěn."
- vyloženě děsí?
Ano, ale o to více vyniknou hodnoty svobody, kterou prožíváme. Svět, ve kterém žijeme, není ideální (ani nikdy nebude) - stojí za to bojovat za jeho lepší podobu - a nedopustit, aby tak vzácná svoboda nebyla nikdy potlačena a zadupána.
Aleš Kadeřábek
Nesouhlas s plánovaným přemístěním sochy Aloise Jiráska na Jiráskově náměstí v Praze
Jiráskovo náměstí je bezpochyby v nelichotivém stavu a zaslouží si pozornost a revitalizaci. Dlouhá léta neopravená kašna, téměř žádná parková úprava... A socha Jiráska v obležení turistů, fotících se s Tančícím domem...
Aleš Kadeřábek
Jiráskovo dílo navzdory všemu stále žije
12.3.1930 zemřel v 6.40 ve svém pražském bytě v Resslově ulici Alois Jirásek. Po 90 letech od jeho smrti lze s hrdostí konstatovat, že Jiráskův odkaz i dílo stále žijí. A nenajde se snad nikdo, kdo by u nás Jiráska neznal.
Aleš Kadeřábek
Husitská trilogie aneb Jirásek pro 21.století
Divadlo Komedie v Praze obohatilo svůj (a nejen svůj) repertoár o náročný dramaturgický a inscenační kus - rozhodlo se v jednom večeru uvést kompilát z Jiráskových vrcholných historických děl Jan Hus, Jan Žižka a Jan Roháč.
Aleš Kadeřábek
Sto roků republiky
Slavíme jedno z nejvýznamnějších výročí naší moderní historie - výročí pro náš národ veskrze pozitivní. Komentářů a proslovů už je a ještě bude celá spousta - rád se přiřadím k těm, kdo mají potřebu sdělit svůj názor a pocity.
Aleš Kadeřábek
Dokonalý divadelní zážitek: Jiráskova Lucerna v Divadle v Dlouhé
Více než sto let stará Jiráskova pohádková hra zazářila v kongeniální inscenaci režisérky Hany Burešové.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Hamás zveřejnil video Američana a Izraelce unesených v říjnu loňského roku
Palestinské hnutí Hamás v sobotu zveřejnilo video zachycující dva z rukojmích, které uneslo při...
Povolení stavby do měsíce a online. Úředníci v obavách, mezi stavaři skepse
Premium Místo obíhání stavebních úřadů a shánění razítek k povolení stavby nebo rekonstrukce bude lidem...
Bizarní logistický hlavolam. Trump by šel do vězení i s prezidentskou ochrankou
Americká tajná služba má na starosti ochranu prezidenta, ať už je zrovna v Oválné pracovně, nebo...
Spolek chce s klimatickou žalobou uspět jako Švýcarky. Mají šanci, míní expertky
Evropský soud pro lidská práva rozhodl minulý týden ve prospěch dvou tisíc švýcarských seniorek. Ty...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 213
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1380x
Pracovník v pojišťovnictví.
Hobby: politika, hudba, divadlo, literatura, historie, film, cestování.
Pocházím z venkova, ale od roku 1996 bydlím v Praze.
Pracoval jsem v různých oborech, např. v cestovním ruchu, překladatelské firmě, marketingu apod.